Pozorování čmeláků ve čmelíně

Pokud jsme byli úspěšní a můžeme vidět samičku pravidelně přilétat do čmelína, lze považovat domeček za obydlený. Pak už to musíme nechat vše na přírodě a jen doufat, že se nepřihodí něco neblahého a samičce se povede vychovat první generaci dělnic.

Je dobré v této době, kdy královna čmelín zabydluje, se u úlu příliš nezdržovat, královna by čmelín také mohla ze strachu opustit.  Ale v době, když už létají dělnice, nehrozí vám od nich žádné nebezpečí a ani čmeláci už úl neopustí. Když vás zastihnou u úlku, maximálně se polekají, odlétnou a vrátí se po vašem odchodu.

čmelák zemní (Bombus terrestris) vchod do čmelína - v plném rozvoji  Foto Ota Kočí

 Přestože vývoj nové čmeláčí generace uvnitř hnízda je velmi zajímavý, nelze z pouhé zvědavosti vnikat do teplodržného materiálu, natož k vlastnímu buněčnému hnízdu, jež je zpravidla uloženo u dna čmelínu, kde se také čmeláci včetně matky zdržují. S velkou pravděpodobností by to způsobilo poškození hnízda, případně i únik matky a zánik chovu, později i útok dělnic. Vždyť i pozorování čmelínu a čmeláků bez otvírání jejich úkrytu, při jejich usazování, při jejich letech kolem úlku při různých fázích vývoje, při hledání potravy a dalších činnostech, je natolik vzrušující, že to samo vydá za několik dobrodružných filmů, bez toho, abychom čmeláky zbytečně rušili při hnízdění. Celou konstrukci hnízda si můžeme snadno prohlédnout při podzimním čistění čmelína.

čmelák pruhovaný (Megabombus subterraneus) laboratorní chov - mladé matky - foto J. Čížek

Mimochodem čmeláci se v počátečních fázích stejně drží pod teplodržným materiálem na dně úlku, takže jejich pozorování by znamenalo nejen otevření čmelínu a téměř jisté vyplašení matky i případně dělnic, ale i nenávratnou destrukci hnízda a tím úhynu celé nové populace.

pohled do čmelína přes horní pozorovací okénko - foto Wildlife World

Pouze při využití čmelínu s pozorovacím okénkem, které je běžně zakryto plnou střechou, je možné bez rizika střechu opatrně odsunout a nahlédnout okénkem dovnitř. Ideálně v teplých dnech, aby nedošlo k prudkému ochlazení vnitřku čmelína. Když máme štěstí, můžeme na povrchu teplodržného materiálu v létě, u vývojově pokročilého roje druhů se značným počtem jedinců  spatřit několik dělnic a královen, které se zde chladí nebo suší po narození.

okénko pod otvírací střechou čmelína - foto Wildlife World

V některých oblastech, kde je velký nedostatek potravy se někdy praktikuje dokrmování čmeláků umělým nektarem vkládaným dovnitř čmelínu. Protože to však vyžaduje dlouhodobější zkušenosti s chovem čmeláků a nutnost manipulace s nektarem uvnitř čmelína je lepší se tomu vyhnout. Rozhodně snazší je vysadit v okolí čmelínu takové rostliny, které čmelákům poskytnou dostatek přirozené potravy.